Zima je pro strunné nástroje nejnáročnější období. Suchý vzduch z topení a prudké změny teplot se podepisují na dřevě i kovech. Než přijdou první mrazy, vyplatí se udělat rychlou prohlídku krku, kobylky a spojů. Nejde o nic složitého, stačí půl hodiny a pár základních pomůcek.

Začněte krkem. Položte pravítko nebo strunu jako přímku podél hmatníku a sledujte, zda není prohnutý do luku nebo naopak vypouklý. Prohnutí se pozná i podle výšky strun nad pražci – pokud se výrazně změnila, krk se pohnul. Zkontrolujte také výztuhu, zda jde plynule otáčet a není zaseknutá. U akustických nástrojů se zaměřte na spoj krku s tělem. Praskliny v lepidle nebo drobné pohyby v tomto místě se v zimě zvětšují. Někdy stačí nástroj jen špatně postavit a kytara opřená o zeď spadne při sebemenším otřesu, což poškodí právě krk a jeho spoj.

Druhý krok patří kobylce. U akustiky zkontrolujte, zda se nezvedá od vrchní desky – stačí přiložit pravítko k její hraně a hledat spáru. Zvedající se kobylka znamená, že struny táhnou víc, než dřevo snese, a v suchém vzduchu se to zhoršuje. U elektrických kytar se podívejte na šroubky a pružiny tremola, zda nejsou povolené nebo rezavé. Výšku strun nad hmatníkem porovnejte s obvyklým stavem. Pokud se snížila nebo zvýšila, seřiďte kobylku ještě před prvním topením.

Nakonec projděte všechny spoje. Utáhněte matice na ladicích mechanikách, zkontrolujte přechod krku a těla, u akustických kytar i spoj vrchní desky s luby. Dřevo v zimě pracuje, a co drželo v létě, může se povolit. Nástroj skladujte v pouzdře, mimo radiátory a okna, s vlhkostí kolem 45–55 procent. Když si těchto pár věcí projdete, předejdete drahým opravám na jaře.