Živočišná říše nabízí nespočet extrémů, které lidem berou dech. Ať už jde o hmotnost, délku nebo rychlost, evoluce dokázala vytvořit tvory, jejichž parametry se vymykají běžné představivosti. Rekordy se přitom netýkají jen suchozemských obrů, ale i vzdušných dravců a mořských hlubin. Podívejme se na tři kategorie, ve kterých se příroda opravdu předvedla.

Nejtěžším živočichem planety je bezesporu plejtvák obrovský, jehož hmotnost může přesáhnout 150 tun. Jen jeho srdce váží jako menší auto a jazyk jako dospělý slon. Tento mořský savec dosahuje délky až 33 metrů, takže na souši by se nevešel do žádné budovy. Pro srovnání, největší suchozemský tvor, slon africký, váží sotva šest tun. Plejtvák se živí drobným krilem, kterého denně zkonzumuje několik tun.

Mezi nejdelší tvory patří někteří hadi a pásovci, ale v poměru k tělu vedou stonožky a tasemnice. Nejdelším obratlovcem je však opět plejtvák, který předčí i nejdelšího hada krajtu mřížkovanou. Ta sice dorůstá přes osm metrů, ale v hmotnosti za mořským gigantem výrazně zaostává. Zajímavostí je, že nejdelší kostru měl druhohorní dinosaurus, jehož obratle dosahovaly délky přes 30 metrů. Současná příroda už takové extrémy mezi obratlovci nenabízí.

Rychlostní rekordy drží vzdušní predátoři. Sokol stěhovavý při střemhlavém letu překonává 380 kilometrů v hodině, což z něj činí nejrychlejšího živočicha vůbec. Na krátké vzdálenosti ho následuje sršeň nebo gepard, který zrychlí z nuly na sto za tři sekundy. Ve vodě je nejrychlejší plachetník, jenž plave až 110 kilometrů v hodině. Ať už jde o hmotnost, délku nebo rychlost, každý rekord má svého hrdinu a příroda stále překvapuje dalšími objevy.