Panelový dům má jednu nevýhodu, která se projeví vždy, když si sednete ke klávesám po desáté večer: stěny jsou tenké a sousedé už spí. Neznamená to ale, že musíte hrát jen přes den nebo se vzdát hudby úplně. Stačí přizpůsobit nástroj i způsob hry tak, aby zvuk nepronikal do vedlejších bytů. Základem je pochopit, které části nástroje vydávají hluk a jak je utlumit, aniž by utrpěl váš hudební projev.

Největší problém u akustických kláves a pianin není samotná melodie, ale mechanický hluk kladívek a rezonance ozvučné desky. Řešením je kombinace několika opatření. Pomůže měkká podložka pod nástroj, která pohltí vibrace přenášené do podlahy, a také přikrytí nástroje dekou, jež pohltí část vysokých frekvencí. Pokud chcete jít hlouběji, můžete se inspirovat osvědčenými postupy, jak cvičení potichu zvládnout pomocí moderátoru, sluchátek a ztlumených strun. Tyto metody se hodí i v paneláku, kde je každý decibel navíc slyšet.

Digitální klávesy mají výhodu v tom, že většinu zvuku můžete přesměrovat do sluchátek. I tak ale zůstává slyšet úder prstů do kláves a občasné klepání pedálu. Vyplatí se hrát na nižší hlasitost, používat dynamickou hru a vyhýbat se prudkým akordům v nízkých polohách. Pomůže také koberec, závěsy a police s knihami, které rozptýlí zvuk. Pokud sousedé i přesto reagují, je lepší se s nimi domluvit na konkrétních hodinách, kdy můžete cvičit déle, a jindy hrát jen v tichém režimu.

Čas po desáté večer nemusí být ztracený. Stačí cvičit techniku, prstovou nezávislost nebo čtení not bez velkého zvuku. Mnoho kláves umožňuje nastavit tichý režim, ve kterém kladívka nedopadají na struny, nebo použít zvukovou izolaci pod nástrojem. Kdo chce hrát i v noci, měl by investovat do kvalitních sluchátek a naučit se hrát s minimálním tlakem na klávesy. Sousedé pak mohou spát a vy neztratíte ani minutu praxe.